Šumařův sumář

Témata Šumařův kulturní šumák
Šumařův kritický literník
Šumařův kinematograf
Šumařova hudebna
Šumařovi kreslouni
Šumařovy fejetony
Šumy a Chimi života
Cestopisná
Vinařský žurnál
S ambicemi literárními
Tipy na lov
Poezie
Bára Kastelánová
Vogoni kolem nás

Archiv listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005

Odkazy Silverghost - blog
Malý čtenář - blog
Wagon - plný poezie
Kavárenský povaleč - blog
Unseen - blog
O. Lipár - blog
Andrastin web
Josef K. - blog

Darek Š. - blog
Jižní svah - blog o víně

RSS export
Vzkazy
Hodnocení

Vrátil jsem se právě z předpremiéry filmu Umění plakat (režie PETER SCHØNAU FOG – Dánsko), který byl nominován na Oscara a od příštího týdne bude v distribuci českých kin. Pokud budete mít jen trochu času, na film si zajděte, byl to pro mě jeden z nejsilnějších zážitků poslední doby.

Příběh se odehrává na dánském venkově v 70. letech minulého století. Hlavní osu děje tvoří činy otce maloměstské rodiny, který proslul v městečku jako výtečný pohřební řečník, jenž každého dojme k slzám.

Naneštěstí jsou slzy nejen jeho očistou (zde si nelze nevzpomenout na Palahniukův Klub rváčů), ale též jeho zbraní, kterou používá proti celé rodině. Již na samém počátku filmu vyplyne (a proto snad není hřích to napsat do recenze), že si pláčem vynucuje i sexuální ukájení od vlastní dcery.

Přesto ani takto choulostivé téma neodsoudí film do skupiny těch, při nichž se odporem svírá žaludek a jež nutí k zamyšlení, zda to celé (samotný akt i film o něm) bylo nutné. Režisérský debut zvládl problematiku bravurně a s nadhledem, který by česká kinematografie potřebovala jako sůl.

Trumfem ve Fogově rukávu je mladý Jannik Lorenzen v roli nejmladšího syna Allana, který sice absolutně netuší, oč otci jde, ale v žádném případě si nepřeje, aby plakal a v důsledku svého neštěstí se zabil. Právě on je vypravěčem příběhu, právě jeho očima – a věřte, že jeho pohled není nikterak triviální – sledujeme celý příběh. Je to přitom také Allan, jenž je tu vědomým, tu nevědomým hybatelem děje a jsou to jeho ruce, v nichž leží osud celé rodiny, která je, jemně řečeno, v troskách.

Film je plný velice silných scén, kterým nechybí místy až absurdní humor („Nesmíš kouřit!" „A ty nesmíš zabíjet!" „Tatínek nevisel tak dlouho, aby umřel.") a čím více se odkrývá celé rodinné tím větší je konsternace diváků. Režisér právě v rozumné míře osvětlí otcovo dětství a ukáže, odkud vzešly všechny problémy, ale hned a bez oddechu se vrhá do dalších šílených epizod na první pohled zcela spořádané rodiny.

Psát o tomto filmu bez vyzrazení podstatných částí je obtížný úkol a přitom zachytit celý jeho děj vševyzrazujícím stylem Ireny Hejdové by bylo ještě obtížnější (už se těším na její recenzi). I když se jedná o příběh zcela lineární, skládá se jako mozaika motivů takového kalibru, že by samy o sobě stačily jiným režisérům na celovečerní film.

Jednotlivé momenty filmu jsou ve svojí podstatě velmi kruté, ale styl, jakým je film natočen, stále nutí k úsměvu, i když se v žádném případě nejedná o přihlouplé zlehčování a rádobykomiku, o níž se tolik snaží tvůrci našich „hořkých komedií". Po celou dobu sledování v divákovi rezonuje šílená síla příběhu, která je ale naservírována tak chutně, že prakticky po celou dobu nezmizí z tváří v kině blažený úsměv. O jaký druh filmu se jedná, možná trochu napoví, že největší výbuch smíchu kino zažilo při velmi seriózní a naprosto vážně pojaté scéně z pohřbu.

Umění plakat má rychlý spád a nenechá diváky vydechnout do samého konce. Herecké výkony jsou skvělé, kamera výtečná, hudba jako exkurz do severské tvorby velmi zajímavá, o režii už není třeba básnit. Zkrátka a dobře se po dlouhé době do kin dostává film, kterému je jen těžko co vytknout a jenž uspokojí i ty nejnáročnější diváky. Jděte na to!

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře

Přidejte komentář

jméno:

e-mail:

tvoje stránka:

nadpis:

text komentáře:

Web Design by dreamLogic